Hafík
AIHAIO
Visegrad funds
PADA - personality assessment for domestic animals

Canisterapie a její vývoj

Canisterapii můžeme definovat jako léčebné působení psa na člověka. Je jednou z forem ucelené rehabilitace a je založena na vzájemné pozitivní interakci člověka a psa, které se využívá ke zlepšení či udržení zdravotního stavu, sociálních dovedností, znalostí a kvality života jedince. Canisterapie kladně působí na psychickou a sociální stránku člověka a zároveň pozitivně ovlivňuje i jeho fyzický stav. Pojem canisterapie je u nás používán od roku 1993. Jeho autorem je Jiřina Lacinová, která v tomto oboru působila jako osvětový pracovník. Termín, který se nakonec ujal i v zahraničí, se skládá ze dvou slov: canis (pes) a terapie (léčba). Významným krokem v oblasti rozvoje canisterapie v České republice byl v roce 1995 vznik AOVZ (Asociace zastánců odpovědného vztahu k malým zvířatům), prostřednictvím níž se Česká republika stala členem světové asociace IAHAIO. Cílem AOVZ bylo šířit a prohlubovat poznatky o pozitivních efektech interakce mezi zvířaty a lidmi, informovat veřejnost a podporovat výzkumné projekty. AOVZ však i přes svou vynikající práci a důležitý význam zanikla a doposud její záměr, cíl a poslání žádná organizace nenahradila včetně členství v IAHAIO.  

V roce 1997 vznikla v České republice Canisterapeutická společnost, kterou založily L. a Z. Galajdovy, jimiž byly zároveň publikovány zásadní monografie oboru. Canisterapeutická společnost zde stanovila první systém udělování terapeutických atestů a zavedla návštěvní program. Představitelky společnosti realizovaly mimo jiné aktivity v oblasti informování veřejnosti i odborníků z pomáhajících profesí o problematice canisterapie. V roce 2001 Canisterapeutická společnost svou činnost ukončila. V roce 2003 pak byla založena Jiřinou Lacinovou Canisterapeutická asociace, jejímž úkolem mimo jiné bylo sjednocení pravidel a podmínek pro praktikování canisterapie. Avšak i tato organizace zanikla a nadále v ČR neexistuje organizace podobného charakteru. Situace v oblasti podmínek realizace canisterapie, přípravy jednotlivců pro výkon canisterapie, testování canisterapeutických psů a udělování certifikátů je zde bohužel velmi nejednotná. V současné době však existuje několik organizací, které se velmi erudovaně zabývají oblastí canisterapie, jak v oblasti dobrovolnické, tak i v oblasti terapeutické, existují zde akreditované dobrovolnické programy či koncepty, využívající prostřednictvím odborníků canisterapii v systému sociálních služeb.

Formy canisterapie
Jednou z nejrozšířenějších forem canisterapie je návštěvní program, který zahrnuje pravidelné návštěvy canisterapeutického týmu v zařízení nebo domácnosti klienta. Odehrává se obvykle ve stejném čase a po individuálně vymezenou dobu. Při tomto druhu nasazení potřeba brát zřetel na nepřetěžování psa. Z toho důvodu jsou obecně doporučovány návštěvy jednou až dvakrát týdně v trvání jedné hodiny. V návštěvním programu lze rozlišit formu individuální a skupinovou. Individuální forma canisterapie je zaměřena především na přímou práci canisterapeutického týmu s klientem a na jeho rozvoj. Terapeut si vede dokumentaci a společně s personálem zařízení, pedagogy nebo rodiči stanovuje cíle canisterapie. Canisterapie může probíhat také skupinovou formou. Velikost skupiny klientů je dána počtem canisterapeutických týmů, které zde canisterapii provádějí. Z toho důvodu zde vzniká požadavek na vzájemně dobré vztahy mezi psy ve skupině a jejich nekonfliktnost.

Další formou canisterapie jsou pobytové programy. Jedná se o jednorázové nebo pravidelně se opakující pobyty klientů v prostředí, kde je provozována canisterapie nebo pobyt přímo může být na canisterapii zaměřen. Pobytové programy mohou mít podobu canisterapeutických táborů, pobytů na farmách nebo v jiných sídlech společností nabízejících canisterapeutické služby.

Další možnou formou canisterapie je rezidentní program, čímž se rozumí trvalé umístění psa v zařízení či přímo u konkrétního klienta. V některých případech může být pes ve vlastnictví zaměstnance zařízení. Ten bere psa do zaměstnání a pes ho po dobu pracovní doby doprovází.
V ordinacích lékařů, školních psychologů a jiných odborníků je někdy také využíván ambulantní program. Přítomnost psa v ordinaci pomáhá odbourávat stres a strach z lékařských procedur a motivuje k lepší spolupráci s odborníkem.

Další často realizovanou formou canisterapie jsou jednorázové aktivity, které se pořádají jak pro uzavřený okruh klientů, tak pro širokou veřejnost. Program je zde ovlivněn momentálními požadavky a potřebami publika. Mezi jednorázové akce řadíme i účast na různých setkáních, přenáškách a prezentacích či ukázky výcviku psů.

Jednou z forem canisterapie je i program péče o zvíře, kde je pes využíván jako motivace k zodpovědnému chování, pravidelným návykům a nácviku samostatnosti. Klientovi je zde svěřena péče o psa, jeho výchova či výcvik. Vše probíhá pod dohledem odborníka a pro tuto formu terapie jsou klienti pečlivě vybíráni.


Platební brána ComGate